O nás

Umělecké sklenářství JARO KABÁT dovršilo v roce 1995 sto let od svého založení. Firmu založil František Rehwald roku 1895 a sídlila v Plzni na Letné. Firma prováděla leptaná a malovaná skla a dodávala je do celého tehdejšího Rakousko – Uherska. Byla to doba secese, tudíž i Alfonse Muchy, a to vše se odráželo na skleněných výplních význačných hotelů a veřejných budov. Též díky staviteli Štechovi se uplatnily skleněné výplně a lepty na řadě budov v Plzni. Tento slibný vývoj však přerušily válečné události v letech 1914 – 1918 a firma Rehwald ukončila svoji činnost.

Podnik zakoupil Jakub Kabát, jež byl původním povoláním malíř porcelánu. Podařilo se mu částečně obnovit činnost původní firmy a začal podnikat v dalších oblastech. Dílny se přestěhovaly do Přemyslovy ulice a později na Husovo náměstí v Plzni.

Nový rozměr podnikání přinesl Jaroslav Kabát (JARO Kabát), který rozšířil činnost v několika dalších oborech jako je pískování skla, výroba náhrobních desek, malířství skla, broušení a hlavně tvorba a výroba vitrážových oken do olova. Úspěšný chod firmy přerušila druhá světová válka. Jaro Kabát začal pracovat jako učitel v pokračovací škole, kde předával žákům své bohaté sklenářské zkušenosti. Po válce proslul řadou pamětních medailí pro americké generály a vytvořením pamětních desek pro památníky obětem války. V padesátých letech zhotovil velkou alegorickou vitráž pro reprezentační restauraci Plzeňských pivovarů. Tato vitráž je zde k vidění dodnes. Dále pracoval na obnově vitráží ve Františkánském kostele v Plzni, konventu v Plasích, zámku v Žinkovech, hotelu v Českém Krumlově a dalších. Firma fungovala ve svém oboru naprosto samostatně bez zapojení do různých komunálů až do roku 1972.

Po smrti JARO Kabáta byla činnost firmy ukončena, protože jeho synovi JARO Kabátu jr. tehdy nepovolily úřady pokračovat. Ale stále trvala naděje, že rodinný podnik obnoví svoji původní činnost a vynikající pověst. JARO Kabát jr., který se stihl krásnému řemeslu svého otce za jeho života naučit, v něm neustále pokračoval, i když nemohl pracovat v plné šíři vzhledem k tehdejšímu režimu. Přesto v těchto letech zhotovil vitrážová okna pro budovu Plzeňské radnice, v roce 1972 provedl vitrážová okna pro Moravskou vinárnu v Bezručově ulici v Plzni, dále vitráže pro hotel Krakonoš v Mariánských lázních.

Plného rozmachu se dostalo podnikání až po roce 1989, kdy JARO Kabát jr. mohl naplno pokračovat v rodinné tradici jako třetí generace rodu Kabátů. Díky své odborné způsobilosti se také stal držitelem licence Ministerstva kultury ČR pro restaurování vitráž. Mezitím se začal o danou problematiku intenzivně zajímat i jeho syn Jiří Kabát, který po návratu z vojenské základní služby v roce 1992 začal s otcem pracovat naplno. Společně pracovali na řadě kostelů a kaplí, například na kostelu sv. Máří v Chlumu u Sokolova, kostelu v Dlažově na Šumavě, ve Velharticích, na Kalvárii v Radnicích a mnoha dalších. Dále spolu s otcem realizovali okna v Západočeském muzeu v Plzni, kostel sv. Jana Křtitele v Horažďovicích a jiné. Poté v Chrástu u Plzně postavili nový ateliér, aby mohli přijímat větší zakázky.